Už je tomu celkem dávno, co jsem naposledy pekla chléb. I když považuji domácí pekárnu za geniální vynález, znervózňuje mě hranatý tvar výsledného bochníku a nedostatek vložené vlastní síly (a lásky, chcete-li). Proto jsem si chlebík uhnětla sama v ruce a pěkně se s ním popatlala.

Recept jsem měla vyhlídnutý už nějakou dobu u Anne’s Food a minulý týden našla jeden den, kdy jsem (mimo jiného) mohla věnovat pořádnému vymazlení vlastního ořechového chleba.

Ořechový chléb (rozpis na 1 bochník)

25 g čerstvého droždí
3,5 dl vlažné vody
330 g pšeničné chlebové mouky
60 g žitné mouky
2 lžičky soli
1 lžička chlebového koření
1 lžíce medu
150 g vlašských ořechů

Vzhledem k tomu, že jsem chronický nedodržovač a pozměňovač postupů, jsem nedělala ani tento chleba úplně podle toho, jak to popsala Anne, ale zhruba následovně:

• Z droždí, medu, lžíce mouky a trošky vlažné vody jsem zadělala kvásek a čekala, až trošku vzejde.
• Mouky, sůl a chlebové koření jsem smíchala dohromady.
• Ke směsi jsem přidala kvásek, zamíchala a postupně zapracovávala i zbylou vodu.
• Hnětla jsem, hnětla několik minut.
• Nakonec jsem vmíchala lehce podrcené ořechy. (Ve skutečnosti jsem na ně zapomněla a vmíchala je až po prvním kynutí 🙂
• Vytvořený bochníček jsem dala do utěrkou vyložené ošatky a utěrkou i přikryla. Ještě jsem ji malinko pocákala vodou, aby těsto neuschlo.

Pak už jsem jen každou cca hodinu až dvě (v závislosti na tom, jak bylo těsto vykynuté, nebo jak jsem si na něj vzpomněla) těsto znovu prohnětla a vrátila zpět do ošatky. Nějaké překládání, co popisuje Anne, jsem ve skutečnosti moc nepochopila 🙂 Celkem jsem bochník přehnětla asi čtyřikrát, ale bylo to tak náhodné, že ani pořádně nevím.Nakonec jsem těsto vyklopila na plech vyložený pečícím papírem, nechala ještě maličko nakynout, opatlala ještě trochu moukou a šupla do trouby rozpálené na 250°C. Brzy jsem zjistila, že to bylo moc. Podle původního receptu se to při této teplotě mělo péct nějakých 35 minut, ale já asi po deseti, kdy jsem ucítila pálící se pečící papír, stáhla teplotu asi na 200°C a nechala chléb dopéct při téhle teplotě. 

Samozřejmě se mi trošku připálil – ale spíš jen ořechy vykukující z těsta, chléb by famózní i tak. Sice nemám ráda takové ty přehnaně moučné chleby, ale je pravda, že v tomhle případě mouka ochránila chléb před totálním spálením (a neškodilo by oplácat bochník před pečením moukou ještě trochu víc).

Pokud na bochník poklepete zespodu a vydá dutý zvuk, je upečeno. Stačí už nechat vychladnout, ideálně na nějaké mřížce a pak už jen nakrájet, namazat máslem a užívat si křupavosti čerstvého chleba a souladu jednoduchých chutí :)Já zrovna pěstovala na okně řeřichu nebo něco takového, tak jsem zelené zimní vitamíny nemohla nevyužít.

 MŇAM!