Před Vánoci jsem si objednala vanilkové lusky v celkovém množství 7. Dva jsme použily s mámou do vánočky, dvěma jsem ovanilkovala domácí vaječňák a jestli počítáte se mnou, zbyly mi 3 lusky. A byla bych blázen, kdybych si je doma syslila na dobu “až se budou hodit”. Ony by se určitě jednou hodily, ale to by jejich vanilkové aroma také mohlo být to tam. A nebo by se lusky mohly ztratit v naší tajemné kuchyni, či změnit podobu na nějaké neidentifikovatelné cosi.

No zkrátka jsem si řekla: “lusky musí pryč!” Tedy do jídla. Prozkoumala jsem lépěji vanilkový e-shop a seznala, že buchtičky s vanilkovým krémem musím mít. Inteligentně jsem je však musela mít v sobotu odpoledne, kdy jsem zjistila, že doma nemáme jediné vajíčko. Tak jsem se vydala na dalekou cestu do nejbližšího supermarketu a hádejte co – neměli vajíčka! Naštěstí měli alespoň bio vejce, tak jsem koupila jedno drahé šestibalení (stejně jsem si tedy říkala, že na ten krém budou bio lepší) a vydala se zpátky dom na ten vanilkový zázrak.

Následovala jsem výše zmíněný recepis, ale protože jsem měla dohromady 6 vajec, udělala jsem buchtičky z celé dávky a krém z poloviční (ano, 7/2=4 :).

Buchtičky
250 g hladké mouky
10 g čerstvého droždí
60 g pískového cukru
80 g másla
100 ml vlažného mléka
2 vajíčka
špetka soli
půl lžičky strouhané citronové kůry
špetka muškátového květu

Vanilkový krém
375 ml plnotučného mléka
4 žloutky z bio vajec
2 lžíce cukru
1 vanilkový lusk (a tady by asi měla přijít jen polovina 🙂

Na těsto jsem chtěla vyzkoušet naší domácí pekárnu, která nám léta leží v kuchyni. Během míchacího procesu jsem pochopila, proč nám léta leží v kuchyni. Po chvíli míchání se zasekne a nemíchá. Tak jsem musela podivnou hmotu nějak dostat z nádoby pekárny a holt dodělala ručně. Těsto nějakým způsobem trochu vykynulo, já umatlala buchtičky a šlo se do trouby 🙂

Zatímco se buchtičky pekly (cca 25 minut), vrhla jsem se na krém. A to bylo teda něco! Začínám s blogem, tak si, prosím, myslete, že začínám i s vařením (a ono to vlastně nebude ani tak daleko od pravdy, buchtičky s krémem jsem dělala poprvé :).
Fígl je v tom, že poté, co přimícháte horké mléko s vanilkou ke žloutkům a dáte směs na oheň, nesmíte za žádnou cenu dopustit, aby vše přišlo k bodu varu. Je to jedna z těch věcí, co musíte pořád a hlavně dlouho míchat, až vám ruka upadne, a musíte být neuvěřitelně trpěliví. Jakmile směs dorazí bodu varu, je pozdě, krém se srazí. A taky se mi srazil :)Také příliš nedoporučuji dávat celý vanilkový lusk, pokud děláte krém z poloviční dávky. Je to prostě potom až příliš vanilkové…
Nicméně! Bylo to docela i dobroučké,… (ten krém byl opravdu dost žlutý 🙂

…ale bohužel se ztrátami na životech.

Druhý den jsem se toho sraženého krému už trochu bála (ono ho stejně moc nezbylo), tak jsem posnídala buchtičky se skořicí, cukrem a máslem, ňám 🙂