Dnes jsem jela vlakem z Prahy, kde jsem se s ostatními scukaři vzdělávala o kávě (a sice nevím o kávě všechno, ale vím toho stokrát víc než kdy předtím :), a kousek opodál seděl malý kluk s babičkou. Listovali Pusíkem, což je časopis pro děti, na který jsem jako malá nedala dopustit, protože tam byla vždycky stránka s receptem! Dodnes si pamatuji palačinky s nutelou a ovocem, které na mě tehdy žadonil táta i brácha 🙂
Prostě láska k vaření už od mala, ale někdy mi připadá, že talent nulový. Nemám v plánu se litovat, spíš vám povím o tom, jak dopadlo mých asi 15 l bezového sirupu. Občas se mi stane, že v mém mozku nastane jakýsi zkrat, který zapřičiní podivný výsledek – ačkoliv vím co a proč se má dělat, udělám to úplně jinak, případně to nechtěně odfláknu nebo něco podobného.
Bezu jsem natrhala mnoho a sirupu (nebo tak něčeho) udělala ještě víc. 

Vzhledem k tomu, že jsem v oblasti zavařenin a podobných výrobků velký experimentátor, naložila jsem bezové květy na několik způsobů a všechny si pečlivě poznamenala (a ani tady jsem si nakonec neuvědomila největší chybu). Nemám doporučený poměr vody a květů – v různých receptech se uvádí cca 15 velkých květů na 2 l vody. Já měla květy různě velké, takže mi šlo o to, aby sklenice nebyla úplně napěchovaná, ale jen tak nějak příjemně plná. 

 V pěti třílitrových sklenicích byl základ pro sirup s citronem, s limetami, s mátou a citronem, s mátou a limetami, s pomerančem a citronem. Vše jsem naložila, zavázala plátnem a nechala cca 24 hodin stát.

Poté v podstatě stačí už jen svařit s cukrem a naplnit lahve. Ideální je plnit téměř po okraj, zakápnout alkoholem a tradá – sirup by měl vydržet třeba i rok.
Bezový sirup
bezové květy (já je ještě odstříhávala od stopek)
1 l studené vody (jeden chytrý pán říkal, že nemusí být převařená)
citronová šťáva z 5 citronů
1 kg cukru
(případně mátové listy nebo pomerančová šťáva)

• Bezové květy (případně s mátou) naložíme na 24 hod do vody i s citronovou šťávou (tu samozřejmě můžete přidat i potom, při rozpouštění cukru.
• Přecedíme přes plátýnko do hrnce
• Přidáme cukr a zahřejeme jen tak, aby se cukr rozpustil. Mícháme.
• Sirup nalahvujeme do vyvařených lahví, příp. vypláchnutých lihovinou. Plníme téměř až po okraj a nakonec cmrndneme trošku alkoholu.
• Tradáááá 🙂

Následuje návod, jak se to dělat nemá, resp. na co se nesmí zapomenout:

• Naložené květy ceďte skutečně přes plátno, cedník nestačí! Já jsem tedy květy nemyla – smyl by se z nich pyl a ten dodává dobře udělanému sirupu specifickou, lehce medovou chuť. Když bezovou “emulzi” přecedíte přes plátno, zbavíte se veškerých potvůrek s nožičkama. Dle mého je to třeba udělat i pokud jste květy předem omyli – nevěřím tomu, že se všech breberek zbavíte 🙂
• Ať chcete nebo ne, dodržujte poměr 1 kg cukru na 1 l vody! Cukr v podstatě funguje jako konzervant – dostatečně sladký sirup se zkazí mnohem hůř
• Pokud, jako já, nechcete používat kyselinu citronovou, citrony skutečně nešetřete. Někde jsem zahlédla doporučený poměr: šťáva z 5 citronů na 1 l vody. Sirup jinak bude hrozně mdlý a nevýrazné chuti.

Řekla bych, že tyto tři body zabrání nejhoršímu, pak už jen doporučím, abyste experimentovali v menším množství než já a nemuseli s některých lahví následně zkoušet vyrobit bezové víno a ze zbylých bezovou plíseň 🙂