Chřestové rizoto
S přípravou chřestu přivezeného ze Slavností jsem příliš neotálela. Ostatně každý asi ví, že s přípravou chřestu se otálet nemá, protože nejčerstvější je nejlepší a je nejméně dřevěný.

Ještě ten samý den jsem tedy udělala chřestovou polévku, která byla chuťově dobrá, ale udělala jsem ji sakra řídkou. Se smetanovými polévkami nemám příliš zkušeností, ale doufejme, že se to časem změní. (No i když já stejně nejvíc ujíždím na vývarech :))Že na fotce není nic vidět, se omlouvám, ale vy si to jistě rádi domyslíte 🙂

Další den jsem se vrhla na chřestové rizoto a zbylé pazouchy dala spolu s cuketou na koláč z (koupeného) křehkého těsta a bylo dochřestěno.


Recept na polévku není úplně zveřejnění hodný, ale v zásadě jde o to, že se chřest uvaří, rozmixuje a pak se to zjemní smetanou. Na polévce je bezva to, že ten vývar se může udělat i z odřezků, které byste jinak vyhodili. Samozřejmě to ale chce nemíchat s očištěnými pazouchy – ty navíc stačí vařit krátce.
Rizoto se povedlo podstatně lépe (na to, že jsem italské rizoto dělala asi podruhé v životě :). Dokonce jsem si na něj připravila i kuřecí vývar, bez toho opravdového by to prostě nebylo ono.
Chřestové rizoto
3 lžíce másla
1 šalotka
2 stroužky česneku
500 g chřestu (na barvě nezáleží, ale tady preferuji zelený, nebo aspoň mix).
400 g kulatozrnné rýže na rizoto
1/4 l suchého bílého vína
3/4 – 1 l drůbežího vývar (ideálně domácí)
sůl, pepř, citronová kůra, bazalka
parmazán

- Na polovině másla rychle orestujeme na drobno nakrájenou šalotku, česnek a očištěný a pokrájený chřest. Špičky chřestu přidáme do rizota později – zhruba po 10 minutách usilovného míchání rýže.
- Přidáme rýži a když už je krásně lesklá a obalená máslem, nalijeme bílé víno.
- Stále mícháme a necháme víno odpařit.
- Pak už jen po troškách přiléváme vývar, který vždy necháme za stálého míchání vsáknout do rýže. Přilévání a míchání opakujeme až do zblbnutí nebo aspoň do té doby, než je rýže al dente, což může vzít tak 20 minut.
- Nakonec už jen osolíme, opepříme, přidáme trochu citronové kůry, parmazánu, zbytek másla a několik lístků bazalky. Prostě podle chuti 🙂
Vše jsem dávala víceméně od oka. Vycházela jsem sice z výše uvedeného receptu, ale dokud můj drahý nepořídí váhu, budu vařit okometricky :).